Novinky

FILM PIANO NA KŘIŽOVATCE ČEKÁ NA PREMIÉRU

V dubnu roku 2021 jsme natočili základ, v červnu přidali pár obrazů a nakonec před Vánoci ještě došlo k dotáčkám podle neocenitelných rad režisérů Davida Ondříčka a Tomáše Vorla. Postprodukce filmu vznikla v roce 2022 ve studiích Sleepwalker (zvuk) a PFX (obraz).

Od původně dosti skromného nápadu natočit obrazový záznam pěti klavíristů hrajících na koncertní křídlo v kostele Pražská křižovatka se věc přehoupla k umělecké dokumentární fikci a vznikl celovečerní film… Hlavním komunikačním prostředkem je zvuk, hudba, gesto, mimika, obraz.

Momentálně jsme ve fázi, kdy film začínáme připravovat k premiéře a distribuci. Brzo představíme plakát, za nímž nestojí nikdo jiný, než naši spolupracovníci, studio FRVR.
Zatím si můžete pustit filmový trailer kliknutím zde a přečíst nějaké informace o filmu níže.


V několika významných pražských lokalitách vznikl v době největšího lockdownu neobvyklý film, jehož protagonisty jsou klavíristé Igor Ardašev, Jitka Čechová, Martin Kasík, Karel Košárek, Tomáš Víšek a průvodce dějem Jakub Zahradník. Vše začíná v obchodě s klavíry, kde právě probíhá jazzový večírek. Za veškerým děním tu stojí Jakub, coby spiritus agens. Náhle přichází pandemie a Jakub je nucen Pianotéku zavřít. A zrovna měl v rukávu jeden trumf – přichystané koncertní křídlo v jednom kostele…! Do Pianotéky přichází klavírista Igor Ardašev. Jakub ho ještě obchodu vezme a Igor se tak o pianu v kostele se dozví. S plánkem v ruce se ho vydá hledat, ovšem ztratí se v liduprázdných ulicích Starého Města. Když už své hledání vzdá, najednou stojí před rozsvícenou Pražskou křižovatkou, kde skutečně ono piano nasvícené čeká… Začne hrát svůj koncert pro opuštěný kostel.

Druhého dne Jakub jde pozvat dalšího pianistu, Martina Kasíka. I on zahraje svůj koncert bez diváků. Večer pak snová myšlenka přenese Jakuba do Jazz docku, kde pulsuje věc v tuto dobu nemyslitelná – normální život… A zrovna se tam náhodou sešli další klavíristi a barmana tam dělá další z nich, Tomáš Víšek. Ten večer hraje Karel Košárek a Jakub ho přišel pozvat do Křižovatky. Na baru objevuje navíc Tomáše a dohodne se i s ním, aby si přišel po šichtě zahrát. Poté už Karel Košárek preluduje v noční Pražské křižovatce svůj osamělý koncert. A když odejde, Jakub čeká ještě celou noc na Tomáše. Když i ten dohraje svůj koncert bez publika, zjistí, že nějaké posluchače přece jenom měl. Snové publikum mu tleská, jenže sen se rozplývá a je tu zase další šedivý den. Jakub už má snad halucinace: Jako by zaslechl na Národní třídě zvuk piana. Ale skutečně, v opuštěné kavárně Slavia si Jitka Čechová cosi přehrává. Jakuba napadne vejít a také ji pozvat. Za chvíli již vidíme Jitku, jak bouřlivě hraje.

Všichni pianisté ve filmu interpretují převážně české skladatele – Tomáška, Smetanu, Dvořáka, Nováka, Janáčka, Martinů, Ježka a také Gershwina a Beethovena.

Ale čas pro piano v kostele vypršel – těžká parta ho z Pražské křižovatky odváží. Pak už je léto a Jakub sedí v Pianotéce u klavíru a zkouší si hrát Bugatti-step. Najednou zjistí, že za ním sedí všichni klavíristé, kteří v uvolněné atmosféře hrají Bugatti-step jeden přes druhého. Pandemie, zdá se, skončila, ale kostel zeje bez piana prázdnotou – byl to všechno přelud?

Děj filmu je posouván lehce komediálními až groteskními vsuvkami, které si formát němého filmu sám přitáhl. Není to tedy 72 minut nudy. Ba naopak, klavírní hra v kulisách kostela je sama o sobě impozantní, navíc máme možnost vidět strhující interpretaci tak zblízka, jako nikde jinde.

„Piano na křižovatce“ natočil a sestříhal režisér Jan Senius s kameramanem Janem Kebrdlem a jejich osvědčeným týmem. Klavírní hru v kostele natočil Kryštof Pobořil, filmový zvuk zachytil Jakub Trš. Postprodukce proběhla v osvědčených profesionálních studiích Sleepwalker a PFX. Scénář napsali Jan Senius a Jakub Zahradník, který je i producentem filmu.

Fotosky z Pražské křižovatky, kde se odehrává převážná část filmu, pořídil Dan Friedlaender, od Martina J. Poláka připojujeme fotky z Jazz Docku, kde se odehrává jedna z filmových epizod.

 

Oficiální otevření dílny a oslavu 6. výročí PIANOTÉKY

ve čtvrtek 10. listopadu 2022 došlo k otevření dílny pro veřejnost – ul. Stroupežnického 6, Praha 5 – Smíchov, při té příležitosti zahráli studenti 1. a 3. ročníku Deylovy konzervatoře Karolína Janková, Zbyněk Kladivo a Marek Trunečka, akce poté pokračovala v obchodě v ul. Ke Krči 2, Praha 4 – Braník představením nových nástrojů značek BLÜTHNER, SAUTER a IRMLER a ukázkou renovovaných pian, na všechny zahráli Tomáš Víšek, Marie a Daniel Wiesnerovi a Adam Dvořáček

Jan Kocum na dílně

KLAVÍRISTA A MUZIKOLOG ZIAD KREIDY V ČR

Bylo nám ctí u nás přivítat tuto významnou hudební osobnost. Kdo je Ziad Kreidy – čtěte zde

Vzpomínka na proběhlý program

Středa 14. 9. 14:00-16:00 Konzervatoř Jana Deyla, Praha 1 Maltézské náměstí 14, velký sál – PROMĚNA PIANA – přednáška s diskusí – proměna zvuku klavíru od Mozarta po křídlo Waynea Stuarta o 108 klávesách, z francouzštiny tlumočila Jana Franková

uspořádal Kruh klavírníků a varhanářů , z. s. ve spolupráci s Konzervatoří a střední školou Jana Deyla a s Francouzským institutem v Praze

18:00 Pianotéka Zahradník – dílna, Stroupežnického 6, Praha 5 – KONCERT s následnou diskusíHaydn, Grieg and Séverac

uvedla Radana Šatánková / pořádal Spolek Krasomil, Kruh klavírníků a varhanářů, s přispěním MČ Praha 5

—————————-

Čtvrtek 15. 9. – Svět klavírů Vyškov

14:00-16:00 SEMINÁŘ pro studenty a pianisty na historických pianech Světa klavírů

18:00 – KONCERT

spolupořadatel Jiří Berčík

v dalších dnech Ziad vedle dalších setkání navštívil továrnu Petrof a manufakturu Paula McNultyho


ROZHOVOR S JAKUBEM ZAHRADNÍKEM NA VLTAVĚ

S Jakubem v pořadu Vizitka rozmlouvala Lenka Novotná, pořad připravila editorka Hana Slívová a slyšet ho můžete zde


INAUGURACE KŘÍDLA BLÜTHNER S JITKOU ČECHOVOU VE VARNSDORFU

Recenze koncertu od Milana Hrabala – čtěte zde

zleva ředitelka ZUŠ Jarmila Šenová, básník Milan Hrabal a Jitka Čechová

ROZHOVOR s Jakubem Zahradníkem pro Seznam.cz – čtěte zde


 
DRUHÝ PROVOZ V PRAZE

V Praze 5 na Knížecí, šikmo proti Ženským domovům, kousíček od východu z metra Anděl – adresa Stroupežnického 6 – vznikla dílna se showroomem pro naše stále rostoucí klavírnické práce. Začal zde pracovat tým pod vedením Radka Průchy, Jana Kocuma a Petra Srpa s větším počtem specialistů – dodavatelů, na praxi k nám docházejí studenti oboru klavírnictví z Deylovy konzervatoře. Vzhledem k velkorysému prostoru zde plánujeme také pořádat semináře a mistrovské klavírnické kursy v rámci Kruhu klavírníků a varhanářů.


JAK ŠLY PRÁCE

Březen 2022 – zednické a další práce hotovy, nastěhována piana a stoly, základní nářadí a stroje a hurá… začínáme zde opravovat piana!

Polovina prosince 2021 – stav takový, jak napovídají fotografie, ale jde to rychle kupředu.

Listopad 2021 – stav po sejmutí podhledu, který byl druhotně instalován pod podhledem původním a daleko krásnějším:

23. října, v den 5. výročí existence Pianotéky začínáme se sanačními pracemi:


 

NEJVĚTŠÍ KONCERTNÍ KŘÍDLO BLÜTHNER, MODEL 1 K PŘEHRÁNÍ V PRAZE!

Pro vážné zájemce je po telefonické dohodě v Praze přichystáno k přehrání největší koncertní křídlo Blüthner, model 1 o délce 280 cm. Pro sjednání schůzky volejte na č. 608964591


JSME AUTORIZOVANÝM ZÁSTUPCEM ZN. BLÜTHNER

Oznamujeme, že jsme se na podzim r. 2020 stali hrdým zástupcem světoznámé klavírní značky Blüthner a zařadili jsme se tak po bok nejvýznamnějších dodavatelů této značky – vizte zde: Bluethner World Distributors

Prodáváme nejenom mistrovská křídla od této firmy, ale také její levnější souběh, značky Irmler a Haessler. Firma Blüthner byla založena roku 1853 a stále je v rukách původní rodiny, dnes již příslušníků 5. generace, bratří Dr. Christiana a Knuta Blüthnerových. Továrna s reprezentativním showroomem sídlí na jižním okraji Lipska, v obci Großpösna. Firma za svou existenci postavila přes 153.000 nástrojů zn. Blüthner. Jako každá velká továrna staví i levnější nástroje, aby uspokojila širokou škálu zákazníků. Jde o piana zn. Haessler a Irmler. Lipskou firmu Irmler, která má na kontě cca 35.000 nástrojů, převzala v 90. létech.

Jedinečnou vymožeností křídel Blüthner je tzv. alikvótní systém, neboli 4. souznějící struna. Najdete ji v posledním poli rámu v každém chóru strun diskantové polohy. Pro 4. strunu, která je vedena výš, je potom v boku dusítka přidané menší dusítko (nejvyšší tóny pian dusítka nemají). 4. struny Blüthnerovi již 150 let přidávají z důvodu lepší znělosti a větší zvukové barevnosti melodických poloh.

PRVNÍ ZÁKAZNÍCI, KTEŘÍ SI NAŠÍM PROSTŘEDNICTVÍM OPATŘILI PIANA ZN. BLÜTHNER A IRMLER

Na základě výběrového řízení získala ZUŠ Varnsdorf jako první v republice do sálu křídlo Blüthner, model 6 (190 cm) a do klavírní třídy křídlo Irmler téže délky.

Prvním koncertním klavíristou, který si naším prostřednictvím zvolil jako svůj domácí nástroj křídlo zn. Blüthner, model 6 (190 cm) je Karel Košárek. Z význačných českých klavíristů, které známe, je teprve druhým po Igoru Ardaševovi, který doma celá léta hraje na křídlo Blüthner a nedá na ně dopustit.

Pianino Irmler si od nás jako první zakoupila jedna soukromá osoba a další putovalo do ZUŠ Jesenice.

Piana zn. Blüthner vlastnily takové veličiny jako Claude Debussy, Gustav Mahler, Sergej Rachmaninov, Arthur Rubinstein, Dmitrij Šostakovič, nebo Beatles. V Československu piana Blüthner prodávala firma Rendl do znárodnění. To znamená, že na ni navazujeme po 70 létech!


KONCERTY V PIANOTÉCE