Novinky

Od pondělí 6. 9. je opět pravidelně otevřeno v PO, ST a ČT vždy od 14 do 18,30 hodin

—————————————————–

PIANOTÉKA ZAHRADNÍK hledá prostory pro klavírnickou dílnu

minimálně 60 m2, raději větší (např. 100 m2), nejlépe v Braníku, lze i jinde v Praze či okolí,

bezbariérový přístup podmínkou.

Kontaktujte info@sanson.cz nebo tel. 608964591

—————————————————–

HLEDÁME pro naši dílnu prodejny PIANOTÉKA ZAHRADNÍK v Praze spolupracovníka na post klavírníka (opraváře pian)

předpoklady:

  • znalost a zkušenosti v oboru, doporučení, bezúhonnost
  • preciznost a poctivost řemeslného vypracování
  • ochota dodržovat klasické postupy (renovace a restaurování)
  • motivace a loajalita
  • odměňování dle výkonu
  • bezkonfliktnost, schopnost spolupracovat v týmu
  • chuť se vzdělávat a zlepšovat
  • slušné vystupování

výhody:

  • nadprůměrné finanční ohodnocení
  • odměny v návaznosti na kvalitu a včasnost provedené práce
  • spolupráce s fachmany na nejvyšší úrovni
  • odborný růst
  • získání specializovaného know-how
  • práce na hodnotných projektech v inspirativním prostředí
  • spolupráce s význačnými zákazníky, umělci a institucemi
  • kariérní růst

V případě zájmu napište motivační dopis na info@sanson.cz

—————————————————–

VZNIKÁ FILM „PIANO NA KŘIŽOVATCE“

V několika významných pražských lokalitách vzniká v době těžkého lockdownu film, jehož protagonisty jsou klavíristé Igor Ardašev, Jitka Čechová, Martin Kasík, Karel Košárek, Tomáš Víšek a Jakub Zahradník coby narrátor. Vše začíná v branické Pianotéce, která je, jako všechny obchody pro zákazníky zavřená. Zde se klavírista Igor Ardašev od majitele Pianotéky Jakuba Zahradníka dozví, že se v Praze v jistém kostele nachází jedno velké koncertní křídlo a s plánkem v ruce se ho vydá najít. Ztratí se v opuštěných ulicích zšeřelého Starého Města jako ve Stínadlech, a když už své hledání vzdá, tu najednou stojí před rozsvícenou Pražskou křižovatkou, kde skutečně objevuje Blüthner, model 1, piano, které v celé České republice nikde jinde nestojí… Začne na něj hrát a pro opuštěný kostel dává celý koncert. Druhý den si Jakub jde koupit noviny a jakoby zaslechl na Národní třídě zvuk piana. Asi se mu to zdá…? Ale ne: V opuštěné kavárně Slavia si Jitka Čechová cosi přehrává. Jakuba napadne vejít a o křídle jí říci. Za chvíli již vidíme Jitku, jak preluduje v Pražské křižovatce. Jakub teď pílí do pražské sub-čtvrti Malý Berlín, aby pozval také Martina Kasíka. Martin rád nabídky využije a když i on dohrává svůj koncert bez diváků v Pražské křižovatce, zaslechne zvenku jazz. V této době, kdy se nic nesmí? Zvědavost ho vytáhne z kostela ven a vede ho k jazzklubu. Nikdo, zdá se, už roušky nenosí, doba se konečně změnila, Martin má dobrou náladu, když ale přijde až k Jazz Docku, zjistí, že to bylo jenom šálení. V klubu je tma a doba pod jhem pandemie koronaviru trvá dál. Přitom divák už prostřednictvím filmu v jazzklubu byl a probíhal tam normální život… Barmana tam dělá Tomáš Víšek a ten večer hraje Karel Košárek Gershwina, přišli si ho poslechnout také Igor s Jitkou. A Jakub tam přišel, aby Karla pozval do Křižovatky. Na baru objevuje navíc Tomáše a dohodne se i s ním, že si přijde zahrát, jakmile mu skončí šichta. Poté už Karel Košárek hraje v noční Pražské křižovatce svůj koncert bez diváků. A když odejde, Jakub čeká ještě na Tomáše. A čeká dlouho, až do kuropění. Najednou se Tomáš zjeví vedle Jakuba jako duch a za chvilku už začíná hrát. Všichni pianisté ve filmu interpretují převážně české skladatele – Voříška, Tomáška, Smetanu, Dvořáka, Nováka, Janáčka, Martinů, Ježka, Slavického, ale také Liszta a Chopina… když Tomáš Víšek dohraje svůj koncert bez publika, zjistí, že nějaké posluchače přece jenom má. V kostele jsou všichni ostatní protagonisté, a ti mu tleskají. Dá tedy jako přídavek Bugatti step a všichni si poklepávají do rytmu, Jakub s Jitkou si dokonce střihnou foxtrot. Náhle je ticho. Těžká parta piano z Pražské křižovatky odváží, příběh končí. A nebo právě začíná? V závěrečné scéně vidíme všechny radostně v parku nad Prahou a pak v Pianotéce, kde v uvolněné zábavě společně dohrávají Bugatti step. Připíjejí si na nový život, Jakub otevírá dveře Pianotéky, venku je vše opět při starém, žádné respirátory a omezení, jen psi s navlečenými rouškami na čumácích se prohánějí a ze zídky na ně pobaveně shlíží kočka.

„Piano na křižovatce“ točí režisér Jan Senius s kameramanem Janem Kebrdlem a jejich osvědčeným týmem, zvukařem je Kryštof Pobořil, scénář napsali Jan Senius a Jakub Zahradník, který je také producentem filmu. Premiéra bude… až bude film hotov, nejspíše v létě v klubu Doupě a jestliže film bude ke koukání, pak třeba i v nějakém tom letním kině a kdo ví, co dál.

Fotografie nahoře jsou z Pražské křižovatky, kde se odehrává převážná část filmu a pořídil je Dan Friedlaender, níže pak jsou fotografie od Martina J. Poláka z Jazz Docku, kde se odehrává jedna z filmových epizod…

NEJVĚTŠÍ KONCERTNÍ KŘÍDLO BLÜTHNER, MODEL 1 K PŘEHRÁNÍ V PRAZE!

Pro vážné zájemce je po telefonické dohodě v Praze přichystáno k přehrání největší koncertní křídlo Blüthner o délce 280 cm. Pro zamluvení termínu volejte na č. 608964591

JSME AUTORIZOVANÝM ZÁSTUPCEM ZN. BLÜTHNER

Oznamujeme, že jsme se na podzim r. 2020 stali hrdým zástupcem světoznámé klavírní značky Blüthner a zařadili jsme se tak po bok nejvýznamnějších dodavatelů této značky – vizte zde: Bluethner World Distributors

Prodáváme nejenom mistrovská křídla od této firmy, ale také její levnější souběh, značky Irmler a Haessler. Firma Blüthner byla založena roku 1853 a stále je v rukách původní rodiny, dnes již příslušníků 5. generace, bratří Dr. Christiana a Knuta Blüthnerových. Továrna s reprezentativním showroomem sídlí na jižním okraji Lipska, v obci Großpösna. Firma za svou existenci postavila přes 153.000 nástrojů zn. Blüthner. Jako každá velká továrna staví i levnější nástroje, aby uspokojila širokou škálu zákazníků. Jde o piana zn. Haessler a Irmler. Lipskou firmu Irmler, která má na kontě cca 35.000 nástrojů, převzala v 90. létech.

Jedinečnou vymožeností křídel Blüthner je tzv. alikvótní systém, neboli 4. souznějící struna. Najdete ji v posledním poli rámu v každém chóru strun diskantové polohy. Pro 4. strunu, která je vedena výš, je potom v boku dusítka přidané menší dusítko (nejvyšší tóny pian dusítka nemají). 4. struny Blüthnerovi již 150 let přidávají z důvodu lepší znělosti a větší zvukové barevnosti melodických poloh.

PRVNÍ ZÁKAZNÍCI, KTEŘÍ SI NAŠÍM PROSTŘEDNICTVÍM OPATŘILI PIANA ZN. BLÜTHNER A IRMLER

Na základě výběrového řízení získala ZUŠ Varnsdorf jako první v republice do sálu křídlo Blüthner, model 6 (190 cm) a do klavírní třídy křídlo Irmler téže délky.

Prvním koncertním klavíristou, který si naším prostřednictvím zvolil jako svůj domácí nástroj křídlo zn. Blüthner, model 6 (190 cm) je Karel Košárek. Z význačných českých klavíristů, které známe, je teprve druhým po Igoru Ardaševovi, který doma celá léta hraje na křídlo Blüthner a nedá na ně dopustit.

Pianino Irmler si od nás jako první zakoupila jedna soukromá osoba a další putovalo do ZUŠ Jesenice.

Piana zn. Blüthner vlastnily takové veličiny jako Claude Debussy, Gustav Mahler, Sergej Rachmaninov, Arthur Rubinstein, Dmitrij Šostakovič, nebo Beatles. V Československu se piana Blüthner prodávala do znárodnění. To znamená, že zde navazujeme na její zastoupení po 70 létech!

_____________________________________________________________________

KONCERTY V PIANOTÉCE